Hlavní stránka |
Škola |
Doprava |
Táboření a kluby |
Reportáže |
Fotografie |
Témata |
Ostatní |
Rozcestník |
Ke stažení |
Sázky |
Návštěvní kniha |
Kalendář |
Kontakt |
|
Štola potoka pod Solniční |
HistorieŠtola pod Solniční ulicí sloužila pravděpodobně jednak pro odvod splašků z domů v severní části města Brna do řeky Ponávky pod městem, ale také jako prostor, kterým skrz zástavbu procházel z prostoru bývalé ulice Švábky (Swabengasse, Platea Svevorum) pojmenované podle stejnojmenné malé osady za městskými hradbami pod úbočím hradu Špilberka potok, ve středověku protékající jako otevřená strouha podél ulic. Jiné prameny uvádí původní využití štoly jako vodovodního přivaděče, svádějícího vody potoka do zajímavého systému chodeb pod augustiniánským klášterem na Běhounské ulici, odkud vedla přívodní štola k Merkurově kašně na náměstí Svobody. Vzhledem k tomu, že v tomto komplikovaném systému jsou dochovány zbytky štol pro uložení dřevěného vodovodního potrubí i níže položené kanalizační štoly, je možné v průběhu času obojí využití. Vznik štoly je nejčastěji datován na konec 17. století, kdy po třicetileté válce došlo k výstavbě nového opevnění nahrazujícího středověké hradby. Štola tehdy částečně vedla asi 2 m pode dnem hradebního příkopu a odváděla z něj spodní vodu. PopisŠtola o celkové délce cca 200 m vede z prostoru od hotelu Slavia na Opletalově ulici severním směrem, po cca 20 m se ostře lomí doprava a dále s několika mírnými zlomy vede přibližně rovnoběžně s ulicí Solniční pod oběma bloky domů až pod budovu Nejvyššího správního soudu a dále pod ulici Rašínovu. Přestože potok z oblasti někdejší osady Švábky je v současnosti sveden do moderního kanalizačního systému, dostává se část vod stékajícíh z masivu Špilberka podzemím do štoly, ve které je tak udržována stálá hladina cca. 7 m pod úrovní povrchu. Mírný sklon štoly (odhadem do 1 %) k východu vede k tomu, že hladina někdejšího potoka ve štole roste a zaplavuje postupně více než polovinu profilu. Východní zakončení štoly a systém odvodu vody do kanalizační sítě prozatím zůstává z naší strany neprozkoumán právě díky vysoké hladině, která značně komplikuje průchod štolou.Štola má výšku přibližně 1,7 m a šířku 1 m. Je vyzděná z cihel a omítnutá, resp. částečně sanovaná betonovým nástřikem. Podlaha je cihelná a místy silně zanesená nánosy sintru z malty, omítky a betonu. Na několika místech je štola rozšířena z důvodu spojení se svislými šachtami, do kterých jsou zaústěny pobočné štoly vedoucí k někdejším objektům na povrchu. Některé šachty mají výšku až 6 m. Nejprostornější komorou je pak nově vybudovaná místnost vzniklá při sanaci štoly v letech 2006-2008 v prostoru pod ulicí Českou, kde došlo k propojení prostoru štoly s několika výše umístěnými podzemními objekty - pravděpodobně jde o kanalizační stoku rovnoběžnou s Českou ulicí a historické sklepy. Vzhledem k nedosažení konce štoly v prostoru pod Rašínovou ulicí připravujeme opakovanou návštěvu štoly spojenou s dosažením jejího konce a objevem odtoku vody ve štole, o kterém budeme čtenáře na tomto webu informovat. Prameny
Článek na dané téma si můžete přečíst rovněž na serveru Správným směrem.cz Článek ze dne 5. 12. 2014 byl naposledy upraven dne 5. 12. 2014 a zobrazen celkem 13578×, naposledy dne 3. 5. 2024 v 4:56.
|